Klub turistů KČT DD uspořádal nenáročný výlet, který se skládal ze dvou částí. 1. část výletu byla ryze turistická a druhá část poznávací. Už začátek výletu se zamlouval pánskému pohlaví, když pro nás přijel autobus řízený sympatickou paní Janou, která nás naložila v Dolní Dobrouči a další zastávku měla v místní obci „Késrko“, kde má KČT DD svojí buňku. Autobus nás odvezl do Chotěboře, kde jsme se v místní cukrárně kávou a výbornými zákusky posilnili na túru, kterou jsme absolvovali z Chotěboře po červené turistické značce údolím Doubravky, vyhlášené čistotou a výskytem Raka říčního, do obce Bílek. Tato trasa, kterou jsme absolvovali, byla asi 7 kilometrů dlouhá. Nejvíce se líbila dětem, protože hledaly v říčce raky a každou chvíli byly po kolena ve vodě. Asi v půlce této trasy byla vysoká skála, na jejíž výstup bylo potřeba dosti fyzických sil, ale na vršku nás čekal krásný výhled na říčku Doubravku a na její klidný průtok údolím, kde jsme zahlédli část vodopádu, který byl krásnou tečkou za našim putováním. Poté nás autobus převezl od železniční zastávky Bílek do obce Čertovina, kde nás čekal od 14. hodin program „Vrátný čert i s pekelnými obludami“. Než jsme ale byli vpuštěni do pekelných prostor, nejprve jsme v čertovské škole prošli školením, jak se v pekle chovat a na hříchy za, které peklo už na světlo boží nepropouští. Jsou to lakota, obžerství, pýcha, smilstvo, lenost, závist a nepoctivost. Někteří z nás byli pokořeni testu z těchto lidských neduhů. A však raději nás všechny propustili, aby peklo mohlo pokračovat ve svém klidném žití. V pekelné hospodě jsme dostali doušek piva z čertovského rohu, které se zajisté pekelníci vaří sami. Poté jsme se přesunuli do čertovské kuchyně, kde jsme ochutnávali ďábelské tyčinky. Dále jsme procházeli místností, kde byla váha na nepoctivé, kde si lucifer neopomenul vybrat z našich řad ženštinu, která se mu nezdála a za asistence svých pomocníků, šup s ní na váhu, kterou jsme viděli v pohádce Z pekla štěstí. Ani tam čerti neuspěli, tak jsme se mohli vydat na zemský povrch v plném počtu. V nadzemní části pekla byla restaurace, ve které jsme se posilnili na cestu zpět a zapili jsme to pár doušky zmiňovaného čertovského piva. I cesta autobusem se povedla, každý vytáhl své zásoby a hodovali jsme až do cílové stanice Dolní Dobrouč.